Dýně máslová

Dýně muškátová údajně pochází ze Střední nebo Jižní Ameriky. Byla konzumována již Inky a běžnou potravinou je dodnes také v jižní Africe. Američtí domorodci, kteří ve svém umění získávali inspiraci v přírodních útvarech, věnovali dýni značnou pozornost zejména při výrobě nejrůznějších nádob. Dýně je dobrým zdrojem vlákniny, vitamínu A a C, hořčíku, vápníku a draslíku. Díky dobré stravitelnosti vařené dužiny a absenci alergenů je máslová dýně vhodná i jako jeden z prvních zeleninových příkrmů pro kojence. Kromě plodů dýně lze konzumovat i velké žluté dýňové květy, které neodolatelně ozdobí zeleninové i ovocné mísy.

Chuť a vůně máslové dýně je nasládlá a jemně aromatická. Rozdíl v chuti dýní sice není diametrální, ale labužník by zřejmě vždy volil tuto odrůdu z řady dalších, protože její chuť je intenzivnější a lehce sladší.

U nás je dýně v jídelníčku značně opomíjena. Je ale výbornou ingrediencí do polévek a nádivek do drůbeže nebo jiného masa. Hodí se také jako do moučníků i jako zvláčňující příměs do těsta. Skvělá je také k těstovinám a rýži. Dýně se dá také grilovat podobně jako lilek nebo cuketa a poté se přidává do nejrůznějších salátů. Efektně vypadá plněná masovými směsmi, sýry a zeleninou. V neposlední řadě se z dýně dají vyrobit marmelády, džemy, džusy a ve směsi s ovocem také kompoty.

Dýně se konzumuje zásadně tepelně zpracovaná. Před přípravou plod oloupeme ostrým nožem tuhou slupku. Poté podélně rozkrojíme a vydlabeme semínka. Pokud se chystáme dýni strouhat, rozkrájíme vydlabaný plod na menší kusy a vystrouháme dužinu ze slupky.

Dýně vydrží i při pokojové teplotě velmi dlouho čerstvá, řádově několik týdnů. Po dlouhém skladování je ale obtížnější odstranit slupku, která po dehydrataci více přilne k dužině.